Přehled bohoslužeb najdete v sekci Děkanáty a farnosti nebo na FB profilu faráře o. Vasyla Slivockého.
Velikonoční přehledy bohoslužeb najdete v ukrajinské verzi webu na stránce 
БОГОСЛУЖІННЯ.


Katedrála sv. Klimenta

Katedrální chrám Apoštolského exarchátu je zasvěcen sv. Klimentovi, který se narodil v polovině 1. století v Římě. Byl vychován v pohanské víře. Jeho život změnila kázání apoštola Barnabáše. Dal se pokřtít a seznámil se také s apoštolem Petrem. Svatý Irenej o něm napsal: "Znal požehnané apoštoly a přátelil se s nimi." V roce 90/92 se stal Kliment třetím nástupcem Petrovým na římskem stolci. Nepokoje v korintské církvi daly sv. Klimentovi podnět k napsání slavného historicky doloženého listu Korintským, který byl předčítán o nedělních shromážděních. Pozoruhodná jsou jeho slova: "V čemkoli jsme se prohřešili, lkejme za odpuštění! Vždyť je lépe vyznat své hříchy než zatvrdit srdce své!"
Díky jeho horlivému působení se mnoho členů významných římských rodin obrátilo na křesťanství a přijalo svátost křtu. To popudilo císaře Trajána k vypuzení Klimenta do vyhnanství do Chersonesu na Krymu, kde ve známých mramorových lomech se setkal s dvěma tisíci křesťany odsouzenými k těžké práci. Hlásal jim slovo Boží a povzbuzoval je v utrpení.
Legenda vypráví, že odsouzencům v lomech pro nedostatek vody hrozila smrt žízní. Při modlitbě Kliment spatřil beránka a na místě, kde beránek hrabal kopýtkem, se zázračně objevil pramen vody. Tento výjev je znázorněn na fresce nad oltářní klenbou v naší katedrále. Po tomto zázračném objevení se vody, mnoho pohanů přijalo křest. Proto císař Traján rozhodl Klimenta usmrtit. S přivázanou kotvou kolem krku byl Kliment shozen z lodi do moře. Mořské vlny jeho tělo vynesly na břeh a krymští křesťané ho pochovali na malém ostrově u Kozáckého zálivu.
Nalezené ostatky sv. Klimenta odnesl sv. Konstatin - Cyril do Říma a předal papeži Hadriánu II. Byly uloženy v bazilice sv. Klimenta na hlavním oltáři. O nalezení ostatků sv. Klimenta sám sv. Cyril napsal:" Slovo o přenesení ostatků přeslavného Klimenta." Písemným dokladem o nalezení ostatků sv. Klimenta je také dopis papežského knihovníka Anastasia, účastníka sněmu v Konstantinopoli v r. 869-870. Tento dopis se uchovává v Lisabonu v Portugalsku.
Slavnostního přenesení ostatků světce do Říma se zúčastnil kardinál Gardenik, který stál po boku papeže Hadriána II. a jeho diákon Ivan napsal dílo:" Život sv. Klimenta s přenesením ostatků."
Kyjevský kníže sv. Vladimír po dobytí Chersonesu přinesl část ostatků sv. Klimenta do Kyjeva a přál si být pohřben i se svou manželkou Annou v kapli sv. Klimenta, jak o tom píše německý kronikář Dietmar z Meserburgu.

KATEDRÁLA SV. KLIMENTA V PRAZE 


Darovací dekret

BLAHÉ PAMĚTI FRANCISCUS DEI ET APOSTOLICAE SEDIS GRATIA ARCHIEPISCOPUS PRAGENSIS, EIUSDEM APOSTOLICAE SEDIS PER BOHEMIAM ET PER CELEBERRIMAS BAMBERGENSEM, MISNEUNSEM, RATISBONENNSEM DIOECESES LEGATUM NATUS, BOHEMIAE PRIMAS, UTRIUSQUE FACULTATIS THEOLOGICAE IN UNIVERSITÁTE PRAGENSI CANCELLARIUS PERPETUUS, S. THEOLOGIAE ET PHILOSOPHIAE DOCTOR, ETC. ETC. ETC. VE SVÉ DAROVACÍ LISTINĚ CHRÁMU SV. KLIMENTA ŘECKOKATOLICKÉ CÍRKVI UVÁDÍ

Našemu pastýřskému srdci jsou všichni katolíci, bydlící v Našem sídelním městě stejně milí a drazí, ať jsou to katolíci latinského ritu, neb řecko-katolíci. Tito poslední tím spíše, že jsou to většinou studenti a mladiství dělníci, kteří zvláště potřebují v nebezpečném svém věku duchovního střediska a častého náboženského povzbuzení a posily, aby v svůdném prostředí nebezpečných lákadel velkoměsta mravně a tělesně nezahynuli. Aby těmto duchovním, náboženským a mravním potřebám řecko-katolíků v Praze bydlících duchovní jejich správa v klidu věnovati se mohla, rozhodli jsme, aby pro řecko-katolické bohoslužby v Praze byl trvale věnován kostel sv. Klimenta v Praze 1, Karlova ul., a aby tento krásný a prostorný chrám stal se pak farním kostelem řecko-katolické farnosti, jež má býti v Praze v brzké době zřízena. Prosíme vroucně Pána, aby na přímluvu sv. Klimenta papeže a mučedníka, jenž byl v tak úzkém duchovním styku se věrozvěsty slovanskými sv. Cyrillem a Methodem, žehnal vší apoštolské snaze a práci ve prospěch spásy řecko-katolíků v Praze.

Dáno v Naší residenci v Praze dne 12. února 1931.

+ František Kordač, arcibiskup v.r. Nr. 1698.
Dr. Bohumil Opatrný, arcib. kancléř v.r



POPIS KATEDRÁLY SV. KLIMENTA

Na místě současné katedrály stával původně románský chrám sv. Klementa, který byl součástí dominikánského kláštera od roku 1432 do 1556, kdy jej převzali Jezuité. V nynější podobě byl chrám postaven Jezuity v letech 1712 - 1715 v barokním stylu. Zvenčí střízlivý, uvnitř však velmi ozdobný. Jednolodní chrám je osvětlen osmi velkými okny. V minulém století sloužil chrám gymnaziu a semináři. V r. 1931 byl kostel sv. Klimenta odevzdán pražským arcibiskupem Františkem Kordačem Řeckokatolické církvi. Dne 15. 3. 1996 Jeho Svatost Jan Pavel II. zřizovací bulou Apoštolského exarchátu prohlásil chrám sv. Klimenta katedrálou.

Pohled do interiéru katedrálního chrámu 

Pohled na chór 


Klenba chrámu

(tzv. česká klenba) je rozdělena na čtyři díly, ozdobená freskami. Jejich autorem je Jan Hiebel, starší malířského cechu v Praze, který zemřel r. 1755.

Hlavní maramorový oltář

Za oltářním stolem je zeď kostela až do klenby velmi dovedně ozdobená freskou, jež představuje mramorový oltář s bílými obrazy čtyř evangelistů. Uprostřed je olejový obraz sv. Klimenta unášeného anděly na nebesa. Kromě hlavního má chrám ještě šest oltářů.

Na straně evangelní je: 
· U hlavního oltáře - oltář sv. Heraklija s velkou sochou světce. Pod menzou je znázorněn hrob sv. Jana Nepomuckého. 
· U kazatelny - oltář Obětování Páně v chrámu s obrazem od neznámého mistra. Pod menzou je socha umírajícího sv. Františka Xaverského. 
· Poslední oltář (bývalý oltář sv. Anny) je ozdoben obrazem rodiny Páně - malba Ignáce Raaba, pod menzou je socha sv. Marie Magdalény.

Na straně epištolní stojí:
· U hlavního oltáře - oltář sv. Josefa se sochou světce a Ježíšem v náručí. Na oltářním nástavci je socha Anděla Strážného. Pod menzou je socha Ježíše v hrobě.
· Morový oltář sv. Františka Xaverského (památka na mor v r. 1713). Na obraze spatřujeme hrůzy morové rány. Po stranách sochy sv. Šebestiana a Rocha. Na nástavci jsou bohaté řezby zobrazují mor. Pod menzou hrob sv. Aloisie s klečícím andělem.
· Oltář sv. Linharta s vzácným obrazem od Petra Brandla, na němž je zobrazen světec, nad ním se vznáší sv. Vavřinec k nebesům. Pod menzou je socha sv. Štěpána.

Kazatelna

Kazatelna má na stříšce sochu sv. Františka Xaverského, hlásajícího evangelium pohanům, jejichž zástupové sedí pod ním. Na řečništi jsou sochy Mojžíše a Árona. Tři řezby: sv. František křísí mrtvého, líbá nohu nemocného a vytahuje z moře raka s křížem.

Ve výklencích pilastrů je osm bílých soch čtyř evangelistů, dále socha sv. Augustina, Ambrože, Jeronýma a Řehoře, které zhotovil Matyáš Bernard Braun, od něhož jsou i řezby na kazatelně a oltářích. Nad výklenky v pilastrech a pod nimi visí 16 menších obrazů (Pán Ježíš, sv. Josef, sv. Augustin, sv. Vít, sv. Prokop, sv. Ludmila, sv. Jan Nepomucký, sv. Václav, sv. Zikmund, sv. Ignác, sv. Alois, sv. Stanislav a jiní světci). Maloval je jezuita Ignác Raab.

Pod kruchtou stojí pět zpovědnic s pěknými řezbami od Matyáše Bernarda Brauna. Marnotratný syn pasoucí vepře, apoštol Petr s kohoutem, dobrý Pastýř s nalezenou ovečkou, kající se David s lyrou, sv. Jan Křtitel a sv. Marie Magdaléna.

Katedrála má dvě kruchty nad sebou, z nichž na dolejší stojí varhany. Kruchty jsou pověstné svou akustikou a ozvěnou.

Ikonostas

Původní dřevěný ikonostas přenesený z chrámu sv. Kříže měl dvě ikony - Spasitele a Bohorodičky od neznámého autora z řad tehdejší emigrace. Po obdržení farního chrámu sv. Klimenta byl doplněn dalšími ikonami - sv. Mikuláše a sv. Klimenta, patrona chrámu. Nad ikonami byl nápis: "Da budet jedino stado i jedin pastyr da vsi jedino budut."Při restaurování interiéru v roce 1984, z iniciativy tehdejšího pražského faráře Ivana Ljavince ve spolupráci s akademickým sochařem Karlem Stádníkem, projektantem Pavlem Vancem a uměleckým kovářem Tomášem Hlaváčkem byl vypracován návrh nového ikonostasu, který korespondoval s interiérem. Karel Stádník přispěl svým osobním darem - plastikami: poslední večeře a proroků Mojžíše a Jana Křtitele a 12 apoštolů, doplněných apoštolem Pavlem a třemi "rovnoapoštoly": sv. Cyrilem, sv. Metodějem a sv. Vladimírem. Při modelování plastik byla použita pryskyřice a pozlacení provedl Pavel Vanc. Dvě menší ikony na "carských vratech" namaloval malíř Viktor Pivovarov.

Při řešení nesnadného úkolu při tvorbě nového ikonostasu se dbalo na to, aby byla zachována symbolika tradičních ikonostasů, skládajících se z konopisného vyobrazení dějin spásy, z příběhů Starého i Nového zákona.
Konstrukci ikonostasu tvoří deset sloupů symbolizujících apoštoly, na kterých je postavena církev, která tak dovršuje proroctví Starého zákona reprezentovaného na ikonostasu prorokem Mojžíšem a posledním prorokem Janem Křtitelem na vyvýšených sloupech u carských vrat. Kolem nich se pne vinná réva symbolizující Nejsvětější eucharistii. Mezi centrálními sloupy jsou pozlacená carská vrata ve tvaru hořícího keře a připomíná nám zjevení Boha Mojžíšovi a také to, že pravdy naší víry se nezakládají na výsledcích rozumového bádání, ale na autoritě Boží, která nám tyto pravdy zjevila. Proto na carských vratech je ikona Zvěstování s andělem Gabrielem. Nad carskými vraty je pak Poslední večeře Páně připomínající vyvrcholení Božího vykoupení.

Tvar všech sloupů ve spodní části připomíná cibuli, jako počátek pozemského života probuzeného sluncem, který roste a dozrává z materiálního do duchovního života v Bohu. V horní části se vějířovitě rozbíhají a lehce se jich dotýkají dvojice apoštolů, připomínající jejich oslavení a účast na našem pozemském putování. 

Na jednotlivých sloupech chrámu (zleva - doprava) vidíme:


Více o katedrále sv. Klimenta se dozvíte v publikaci "Řeckokatolická katedrála sv. Klimenta v Praze 1715-2015" vydané Apoštolským exarchátem řeckokatolické církve u příležitosti 300. výročí posvěcení katedrálního chrámu sv. Klimenta v Praze. Publikaci je možné objednat na adrese Apoštolského exarchátu Haštalské nám. 4, 110 00 Praha 1, nebo ji můžete zakoupit přímo v katedrálním chrámu. K dostání i v anglické verzi „The Greek-Catholic Cathedral of St. Clement in Prague 1715-2015“.