Pastýřský list, Vánoce 2024
Milí věřící,
promlouvám vám u příležitosti velkého svátku, rozhodující události v dějinách spásy, a to narození Našeho Pána Ježíše Krista. Byl to vyvoleným národem dávno toužebně očekáván Mesiáš Spasitel, a přece převážná většina tehdejších obyvatel Palestiny byla jeho příchodem překvapena a nebrala ho vážně, protože se na něj ani náležitě nepřipravovala, a aby se sami před sebou omluvili, přestali věřit v jeho příchod a mysleli si (jak mnozí i v dnešní době), že nepřijde. Neměli, ztratili víru a trpělivost čekat.
Ježíš na to naráží v podobenstvích: například (Mt 25,14-30), v podobenství o člověku, který odcházel na dlouhou cestu a před odchodem každému ze svých sluhů dal jiný, byť každému dosti vysoký obnos. Po návratu chtěl vyúčtování. Někteří s jeho majetkem dobře hospodařili, ale byli i tací, kteří ne, kteří byli špatní a líní. Ten, který sice dostal nejmíň, ale ani to málo nedokázal rozmnožit, nakonec byl vyhozen do temnoty, kde bude pláč a skřípění zubů. Závěr? Ježíš říká: "Kdo má, tomu se i přidá, ale kdo nemá, tomu se vezme i to, co má". To je Boží spravedlnost, s kterou musíme počítat.
Ježíš tady ve skutečnosti nemluví o penězích, ale o milosti, projevující se ve skutcích lásky; neboť jen láskou se může ten "obnos" rozmnožovat. Nezáleží na tom, kdo kolik dostane, ale jak s tím naloží, zdali to třeba i nepatrně rozmnoží.
Podobné je i podobenství o deseti pannách (Mt 25,1-13), které si vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo rozumných a pět pošetilých. Ty první si vzali i zásobu oleje do svých lamp, a druhé ne, neuvažovali, nepočítali s tím, že ženich může přijít později.
On nepřišel pozdě, ale opozdily se ony, když zapomněly myslet na jeho příchod a musely si jít dokoupit oleje. Po jejich návratu dveře už byli zavřené a ženich na jejich klepání a volání odpověděl: "Neznám vás!" Proto Ježíš říká a upozorňuje: "Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu".
Tato podobenství se dají vysvětlovat z mnoha hledisek. Teď je chceme pochopit z hlediska Vánoc, z hlediska příchodu Božího Syna na svět. Toho si představujeme i v roli člověka, který obdařil své sluhy hřivnami a po určité době se mezi ně vrací i v roli ženicha, který panny nechá čekat…
Kristův návrat na svět, jeho druhý příchod (Mk 13,26), je naznačen i v druhém podobenství o deseti pannách, kde nás upozorňuje, že nesmíme usnout, podlehnout únavě z čekání na druhý Kristův příchod.
Protože tím prvním příchodem (na Vánoce) to nekončí, jen začíná a pokračuje až do konce, až po druhý příchod našeho Spasitele.
Přeji vám, milí věřící, abyste pozorně naslouchali slovům kněží, a kněze vyzývám, aby se horlivě a s láskou věnovali svým věřícím a dobře je připravovali na druhý příchod Ježíše Krista ve slávě.
Christos raždajetsja!
Žehná
+ Ladislav Hučko, biskup-apoštolský exarcha