Slovo biskupa /10

13.08.2019

Na Golgotě bylo možné ještě rozeznat nějaký záblesk víry, jako byl dobrý lotr nebo vyznání setníka, kteří rozeznali v tom zmatku Božství Ježíše Krista. Ale v dalších okamžicích po celou sobotu byla Marie v své víře osamělá a v nesmírné bolesti.

A kde byla víra apoštolů v tomto okamžiku utrpení? Jak zdůrazňuje svatý Augustin, ani svatý Petr, který se chvástal, že "i kdyby měl jít s ním na smrt, nezapře ho" (Mt 26,35), nevytrval ve své víře. Uskutečnilo se to, co předpovídal jim už Ježíš před svým utrpením, jak je psáno: "Budu bít pastýře, a ovce ze stáda se rozprchnou" (Mt 26,31)

To, co je jisté, je to, že právě v temnotě Kristova utrpení a zmaru Marie výjimečně zazářila. Ona byla město položené na hoře (Mt 5,14), duhou mezi mraky (Gen 9,13), znamením pro národy (Iz 62,10), světlo, které svítí na temném místě (2 Petr 1,19).

Protože jak potvrzuje Lev XIII, Marie má zvláštní úlohu, aby nás přivedla k pravé víře (Encl. Adiutricem populi) a na ní, - jak to dál přidává svatý Pius X - jako na nejvznešenějším základu po Ježíši Kristu - stojí víra všech století (Encl. Ad diem illum laetissimum). Protože ona, podle svatého Luigiho Maria Grignona z Monfortu, se souhlasem Nejvyššího ve slávě zachovala víru, aby si ji udrželi její nejvěrnější služebníci.

Na Marii je možné z tvorů nejlépe aplikovat slova svatého Pavla: "Spravedlivý bude žít z víry" (Řím 1,17) Nikdy neexistovala a nebude existovat intenzivnější víra než víra Mariina. "Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní, co ti bylo řečeno od Pána" (Lk 1,45).

Tak jako při Zvěstování, tak i při Umučení, její víra byla dokonalá. Ani u paty kříže nezapochybovala, že její Syn byl skutečně Boží Syn, Bůh sám, vítěz nad démony, nad hříchem i nad tělem.

Proto naše modlitba, naše prosba, aby nám Maria, Matka Církvi, pomohla při vyznávání a prohlubování naší víry, je plně opodstatněná.