Poslední rozloučení s otcem Josefem
Ve čtvrtek 7. srpna se konal v kostele sv. Vavřince v Kostelci pohřeb zesnulého o. Josefa Staňka za přítomnosti rodiny, přátel a známých. Božskou liturgii sv. Jana Zlatoústého s pohřebními obřady slavil administrátor Apoštolského exarchátu mitr. prot. Mons. Vasyl Slivocký společně s duchovními východního i západního obřadu. Bohoslužby se zúčastnil generální vikář českobudějovické diecéze Mons. ThLic. David Henzl. Po sv. liturgii bylo tělo o. Josefa uloženo do hrobu, kde bude očekávat vzkříšení.
Víčnaja jemu pamjať!
„Pane nebeských zástupů, radosti trpících, posilo všech zarmoucených, potěš ve své dobrotě ty, kdo pláčou nad naším zesnulým bratrem. Zbav jejich srdce bolesti a svému služebníku, knězi Josefu, který zemřel v naději na zmrtvýchvstání a na věčný život, dej blažený odpočinek.“
(Z pohřebních obřadů)
Nekrolog otce Josefa Staňka
Otec Josef Staněk se narodil 11. listopadu 1966 v Praze. Byl vychován v katolické víře a již od mládí pravidelně ministroval v kostele sv. Antonína v pražských Holešovicích, kde započal svou věrnou službu Kristu a jeho oltáři.
Své povolání prohluboval také studiem teologie v letech 2006–2010 na teologických fakultách v Českých Budějovicích a v Praze, které završil získáním titulu magistra. Nezůstal však jen u akademického poznávání – již od roku 1995 se obětavě věnoval výuce náboženství na farách i ve školách, vedl katecheze při přípravách na křest, biřmování a manželství.
Od roku 1997 působil jako lektor, o rok později byl ustanoven akolytou, přičemž starostlivě přinášel eucharistii nemocným. Právě zde se začalo postupně formovat jeho povolání ke kněžství. V roce 2000 mu bylo svěřeno vedení bohoslužeb slova s podáváním svatého přijímání.
V roce 2009 uzavřel svátostné manželství s Lenkou Barborou Benešovou. Společně vychovávali čtyři děti: Josefa, Marii, Barboru a Mikuláše.
Roku 2010 byl jmenován administrátorem in materialibus, tedy odpovědným za hospodářskou správu, ve farnosti Kostelec v Českobudějovické diecézi. Jeho liturgický a teologický zájem se však neomezoval pouze na římskokatolickou tradici – s velkou horlivostí se věnoval také liturgii východní, byzantské. Od roku 2006 pokorně asistoval při řeckokatolických svatých liturgiích, především v kostele sv. Kosmy a Damiána v Praze. Již o rok později se natolik obeznámil s byzantskou liturgií, že mohl vykonávat náročnou a zodpovědnou službu kantora. V této službě často doprovázel kněze na řadě míst Apoštolského exarchátu Řeckokatolické církve v ČR.
Jeho hluboký a obětavý zájem o východní liturgii byl završen přijetím do Apoštolského exarchátu v roce 2008. Následujícího roku se účastnil specializovaných kurzů byzantské liturgie na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Institutem sv. Kosmy a Damiána, který založil zesnulý Mons. Ladislav Hučko, biskup-apoštolský exarcha.
Povolání ke kněžství a službě církvi potvrdil otec biskup Hučko, když jej 11. června 2011 vysvětil na jáhna a následně 28. října 2011 na kněze v řeckokatolické katedrále sv. Klimenta v Praze.
Od téhož roku působil jako duchovní správce Řeckokatolické farnosti Strakonice a současně docházel do Písku a Klokot u Tábora, kde od roku 2020 vykonával službu faráře. Vypomáhal též v římskokatolických farnostech Modrá Hůrka, Kostelec a Žimutice.
Za vzornou a vytrvalou pastorační službu mu otec biskup Hučko udělil v roce 2017 právo nosit stříbrný náprsní kříž.
Dne 4. srpna 2025, po dlouhé nemoci, odevzdal svou duši Pánu života a smrti. Byl zaopatřen svátostmi a obklopen svou rodinou na Modré Hůrce.
Víčnaja jemu pamjať.
(Věčná památka.)