„Kompletní“ plány

20.09.2019

Veliký počet lidí si na začátku občanského roku dělá rozličná předsevzetí a plány: zlepším se v tom a v tom, naučím se to a to, budu se více věnovat svým dětem, s manželkou (nebo s manželem) budu lépe vycházet, budu cvičit, zhubnu... Většinou jsou to lidsky chvályhodné krátkodobé plány nebo předsevzetí, kde se jejich uskutečnění počítá na týdny nebo maximálně na měsíce, zřídka na roky. Je však důležité - z pohledu křesťana - aby byly "kompletní", tedy aby z nich nevypadl Bůh, aby se týkaly i našeho vztahu s Bohem, to znamená náboženského života, aby byly dlouhodobými, aby se dotýkaly věčnosti a počítaly s ní jako s reálnou částí naší existence a života. Protože v oblasti krátkodobých, i když užitečných plánů, které mají krátký dosah, není většinou kam na popřední místo Boha umístit, v nejlepším případě najde tam místo jen jako pomocník pro naše plány týkající se tohoto života. Protože už není On na prvním místě, ale já jsem na prvním místě, já jsem ten nejdůležitější. On mi jen pomáhá. Ano. On i pomáhá, když se k němu obrátíme a poprosíme Ho o to. Dávejme si ale pozor, abychom Ho nezapojovali jen do uskutečňování našich osobních plánů, ale prosme Ho, jak říkáme v modlitbě Otče náš, aby se uskutečňoval, především, Jeho plán, Jeho vůle, i když se někdy navenek týká světských otázek, které chceme a odhodlali jsme se uskutečňovat. Protože na Něm záleží na prvním místě. To si máme stále připomínat, jak si to připomínala i svatá Terezie z Avily, když říkala "Solo Dio basta" (Bůh sám stačí), nebo jak to ve své knize připomíná svým samotným názvem Bůh, nebo nic kardinál Robert Sarah. Všechno ostatní není důležité. Když budeme tak konat, připravíme ve své duši živnou půdu pro ostatní svátosti a i pro Boží slovo, které pak přinese mnohonásobnou úrodu.